Husitská epopej VII 1472-1485

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Snaží se postihnout důvody, proč se chudí postavili proti bohatým, prostí proti vzdělaným, Češi proti Němcům, a jak dopadl střet rozumných s fanatiky.

Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky. Z Čech byl nakonec sejmut cejch kacířství, neboť po desetiletích bojů byl utrakvismus uznán všemi církevními autoritami. Domácí poměry však zdaleka nejsou klidné. Nová generace rodu Prokopů toho ví o ideálech svých rodičů málo a svět středověké víry nahrazuje svobodomyslná renesance. Osudy husitských generací rodu se uzavírají.