Můj milý deníčku Rok druhý Všichni jsme padlí na hlavu!

Otevřela jsem krabici s věcmi po babičce. A co nenajdu? Její deník! Nedalo mi to a mrkla jsem do něj. Teprve teď mi začíná docházet, jak se svět změnil. Když ona chodila do školy, internet neexistoval a v televizi běžely tak tři kanály. Babička čekala padesát let, než mohla prvně zapnout počítač, a já jsem vždycky otrávená z toho, že musím čekat jednu minutu, než naskočí ten můj. No jo, lidstvo udělalo velký pokrok, ale jedna věc se nezměnila. Stále se chováme tak, jako bychom byli padlí na hlavu!