Maxwellův démon

Maxwelluv démon je koncipovaným souborem studií, které se
zabývají zejména tématem reprezentace objektu a událostí
v literárních textech, problematikou recových aktu v literature
a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální
fakt. Nemalý prostor je pak venován i vztahu fikce a ne-fikce
(resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na
nejruznejších typech takzvane nefikcních textu (cestopis,
deníkove stylizovaný záznam, memoár, historický výklad).
Konceptualizace problému je inspirována obzvlášte
anglosaskou teorií jazyka a analytickou filozofií, predevším
pak recovými akty v pojetí J. L. Austina a v návaznosti na to
Johna Searla, z jehož díla byl prevzat zejména koncept
institucionálního faktu. Za dokladový a analyzovaný materiál
v knize slouží zejména texty ceské literatury (Majerová,
Capek, Deml, Hostovský, Weiner) a ceské literární kritiky
(Götz, Grossman, Blažícek). Svazek obsahuje jmenný rejstrík
a je doplnen obrazovou prílohou.