Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok.
Měl jsem pro sebe a Zeldu plán. Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný. Měli jsme si najít nové rodiče. A žít navždy v bezpečí. Potom přišli nacisti. Jsem Felix a tohle je můj příběh. Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě.
Auver-sur-Oise, léto 1890. Marguerite Gachetová je mladá dívka, dusící se v krunýři zvyklostí, který ženy konce devatenáctého stolení musejí nosit. Stane se poslední láskou Vincenta Van Gogha. Jejich setkání jim nadobro zpřevrací životy. Jean-Michel Guenassia nám předkládá překvapivou verzi tohoto období.
Hlavním bezejmenným hrdinou příběhu je pán. Žije osaměle v domku se zahradou a celý den cosi pilně píše na počítači. Když se jednoho dne pod střechou domku uhnízdí vrabec, pán se zaraduje: konečně má kamaráda!
Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž. Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu jeho svěřenec – kluk se stejným jménem – konečně narodí. Všechno má totiž svůj čas, což v nebi platí dvojnásob.
Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni.
Kniha Mami, mám tě ráda je upřímnou zpovědí devítileté holčičky, která vnímá každodenní činnosti čerstvým dětským pohledem – stačí jít po ulici, zastavit se v parku, sníst s maminkou palačinku. A nakonec dívenka mamince pomáhá i s divadelní kariérou.
Francouzský kreslíř Christophe Chabouté přímo zázračně proměnil do komiksové podoby jedno ze základních děl anglické literatury.
Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů.
Svět je, zdá se, zachráněn, dobrodruh Kell, jeho poloviční bratr Rhy a zlodějka Delilah Bardová si lízají rány po drtivém střetu se zlem.
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou.
Ve světě vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém se Gabriel Vaughn vyšplhal téměř na samý vrchol, platí jediné: právo silnějšího. Když tedy dvaatřicetiletý manažer zjistí, že má nevyléčitelný nádor na mozku a zbývá mu šest měsíců života, rozhodne se nedat na sobě co nejdéle nic znát.
Veršovaná knížka Deset malých slanečků je vtipnou a svéráznou parafrází na známý popěvek Deset malých černoušků. Napsal a nakreslil ji přední německý ilustrátor a autor knih pro děti, za své dílo mnohokrát oceněný. Je mj. držitelem prestižních a světově nejvýznamnějších vyznamenání, Ceny Hanse Christiana Andersena a Ceny Astrid Lindgrenové.
Historický detektivní román. Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III.
V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp.
Proslulý autor Posledního jednorožce přichází s novým, nádherně odvyprávěným příběhem o jednorožcích, bájí vhodnou i pro naši nejžhavější současnost. Claudio Bianchi žije už řadu let v osamění na svahu malebné Kalábrie v jižní Itálii.
Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě.
V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější.
Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem.
Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno.