Žebřík ke Stvořiteli

„Proč? Proboha, proč?! Jak to mohl ten člověk udělat?“ křičí
matka oběti. Speciálně vyškolenému policejnímu důstojníkovi
v roli vyjednavače se v této pocitově vypjaté chvíli dere do
myšlenek věta, že „zločin je jediným útočištěm nečinné, netrpě -
livé a žádostivé bez významnosti“, ale současně si i uvědomuje,
že citátem z Dostojev ského by v dané chvíli nic nezmohl.