Jiří Adam z Dobronína se na vyjížďce před pražskými hradbami setká s Václavem Hrzánem z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Ten se mu svěří s neurčitými obavami. Následujícího dne je zavražděn jeho bratr, a to přímo v budově Královské komory. Vyšetřením neslýchaného zneuctění královského úřadu je pověřen Jiří Adam z Dobronína.
Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji.
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila. Purkrabí znojemského hradu proto očekává spíše dvorskou slavnost než ostrou půtku vyslanců.
Další příběhy českého rytíře Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století. Císař Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou. Martin ze Stvolna pro ni vzápětí odjíždí do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou se však dozví, že se jí zmocnila inkvizice a drží ji jako rukojmí.
Osudy Přemyslovců v největším románovém zpracování. Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Kniha Přemyslovská epopej IV.
Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen – ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu.
První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, rozvráceném rodovými spory, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Postupně upevňuje moc, získává zahraniční spojence a za pomoc císaří získává královskou korunu.
Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.
Pokračování osudů Martina ze Stvolna, který se vrací z Francie do Prahy, aby dokončil studia na nově založené univerzitě. Ani v Praze však nemá možnost školu dokončit. Zaplete se do domácí války s jihočeskými Rožmberky a posléze se stane služebníkem císaře Karla IV. Ten ho pověří úkolem získávat pro katedrálu svatého Víta ostatky.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína se v době mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora.
Již devátý díl historických detektivních románů, které se odehrávají v časech panování krále Přemysla II. Otakara. Příběh se vrací do doby, kdy královský prokurátor a správce hradu Bezděz Oldřich z Chlumu zabil v souboji syna Hynka Berky z Dubé a uchází se o krásnou Ludmilu z Vartemberka.
Tři detektivní příběhy z doby české renesance. Královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou řeší případy, s nimiž si pražští úředníci nevědí rady. Příběh Falešný tolar přivede pána z Dobronína do jihočeské tvrze, kde se dozví o podivné vraždě. Ale nezůstana jen u jedné...
Za městem Jičínem na cestě k Zebínu je ohrazená louka, na níž se od pradávna pohřbívaly oběti morových epidemií, ale také popravení zločinci, sebevrazi a kacíři. Jednoho dne se na této louce objeví mrtvé tělo velíšského lesmistra. Je přivázaný ke stromu, má rozpárané břicho a na čele krví namalované satanské znamení.
V průběhu okázalé slavnosti, kterou na svém hradě uspořádá Jaroslav ze Šternberka, zmizí jeho krásná neteř Elška, manželka veveřského purkrabího Drslava. Mezi hosty to vyvolá posměch, protože nemá pověst ctnostné manželky, jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc.
Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna, plný napětí, vzrušení a dějových zvratů, se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry.
Přemyslovská epopej je dosud nejrozsáhlejší v Čechách publikovanou historickou románovou freskou, zobrazující osudy posledních velkých přemyslovských králů. Je rozdělena do čtyř částí – Velký král (Přemysl I. Otakar), Jednooký král (Václav I.), Král rytíř (Přemysl II. Otakar) a Král básník (Václav II. a Václav III.).
Oldřich z Chlumu narazí nedaleko hradu Bezdězu na umírajícího mnicha. Od něho se dozví, že se připravuje zavraždění Přemysla II. Otakara. Okamžitě odjíždí krále varovat. Na Pražském hradě dojde k vraždě muže, který mohl o spiknutí podat svědectví. Navíc zločinci unesou Oldřichovu manželku Ludmilu.
Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále proti Alfonsi Kastilskému jeho konkurenta Richarda Cornwalského a za to má slíben majestát, propůjčující mu rakouské a štýrské léno. Jenže v diplomacii není nic takové, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. V příběhu Otrávený pohár pozve královského písaře dávný přítel rakovnický hejtman na svatbu na hrad Krakovec. Jenže dříve, než vypukne svatební veselí, kdosi otráví ženicha. A záhy dojde k další vraždě. Motiv je zdánlivě jasný, stejně jako vrah.
Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s panstvím, Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Čas tu plyne klidně a bez ambicí, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, podle níž se jedna z vesnic povyšuje na město.