Duškova próza Pěšky do nebe uchvacujícím způsobem demonstruje princip životního příběhu, či lépe příběhů jako zásadního impulzu pro příběh zachycený textově.
Křehká výpověď o světě dospělých viděném očima dětí, stejnou měrou však i drsný obraz nazírání dospělých na dětský svět. Citlivě (v ich-formě) napsaná kniha o životě dívky na pomezí dětství a dospívání. Svou matku smí oslovovat jen křestním jménem, aby jí nepřipomínala předčasné mateřství.
Začátkem června 2005 vysadil v noci vrtulník čtyři příslušníky amerických Navy SEAL k akci do hornaté oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Jejich úkolem bylo zajmout nebo zabít známého vůdce al-Káidy. Věděli, že se nachází v tálibánském táboře střeženém malou, ale dobře vyzbrojenou skupinou bojovníků.
Kniha Naivní rostlina Bálinta Harcose vzbudila po svém vydání v roce 2006 v Maďarsku značný zájem. Mladý muž se rozhodne důsledně rozejít se vším, čemu věří (se svými niternými přesvědčeními a pravdami), i se všemi svými milovanými, k nimž je poután (se svou rodinou a se svou láskou). Svůj plán líčí v monologu připomínajícím vodopád slov.
Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy.
Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost.
Prozaická prvotina Martina Ryšavého. Tematizací konfliktu mezi touhou hlavních postav po "tulácké" nezávislosti a osudovými následky, k nimž je dovádí spříznění volbou, i osobitě vyhraněným jazykem předznamenává tato próza jíž charakteristicky syžet a styl Ryšavého velkých románů - Cest na Sibiř (2008) a Vrače (2010), oceněných mj.
Ledové stopy zapomnění je druhá kniha Moniky Plocové na společné téma – závislost na alkoholu, drogách, hracích automatech… Vypráví příběhy žen, které se sešly v léčebně závislostí, aby každá po svém našla možnosti řešení svých problémů. Žen, které se se svojí závislostí ocitly v téže léčebně o pár let později než autorka sama.
První román Jaromíry Slezákové přináší upřímný pohled na současné manželství. Jsou to věrohodné záběry z intimního života starších manželů, zápletkou je nespokojenost partnerky se sexuálním výkonem partnera a jejího hledání opravdové lásky. Druhá stránka románu je ta fantastická, která zná větší hlubiny duše i charakteru.
Publikace přináší cenný literárně-historický materiál v podobě vydaných i dosud nevydaných textů českého meziválečného spisovatele, rodáka z Podůlší na Jičínsku, Josefa Knapa (1900-1973).