Nízké sebevědomí je trochu, jako když nás tlačí boty. Žít se s tím dá, ale příjemné to není. Proč zbytečně strádat a do nekonečna o sobě pochybovat, když to jde změnit. Čtrnáctidenní knižní kurz zdravého sebevědomí je pokračováním série tréninků duševního zdraví a zaměřuje se na nedostatečný pocit vlastní hodnoty a nízké sebevědomí.
Strach z druhých lidí ve společnosti, zdá se, kulminuje, ať již je to strach z teroristů, konzumace alkoholu a drog u mládeže, z násilníků na dětech nebo pachatelů jiných trestných činů. Pokud má někdo obavy z druhých lidí, rozhodně není sám: asi třetina populace se pravidelně potýká s podezřívavostí či paranoidními myšlenkami.
V novém, upraveném vydání vychází tato slavná kniha amerického matematika, v níž nás zve třeba na ostrovy poctivců a padouchů, do světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a Shakespearova Benátského kupce, k inspektoru Fishtrawnovi ze Scotland Yardu, mezi vlkodlaky nebo za hrabětem Draculou.
Jednou kolem finského psychoterapeuta Bena Furmana projel motocyklista, který měl na předním skle anglický nápis „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“. Snaha této větě porozumět se Furmanovi stala impulzem k napsání knihy.
Kniha přináší neotřelý pohled na všudypřítomnou manipulaci v mezilidských vztazích. Popisuje toxické trio obranných mechanismů, které znepříjemňují život v osobním i pracovním životě. Tvoří je popření, sebeklam a obviňování.
Fenomenológia ducha je najvýznamnejším produktom Heglovho tzv. jenského obdobia (1801 – 1807), hoci mnohí komentátori (vrátane niektorých súčasných) by dodali, že toto dielo predstavuje vrchol nielen tohto obdobia, ale Heglovej filozofickej tvorby vôbec.
Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně.
Publikace uvádí čtenáře do metodologie a empirického výzkumu sociálních věd, provádí jej jeho jednotlivými etapami a poskytuje vodítka pro případnou samostatnou vědeckou práci v oblasti výzkumu médií. Hlavní snahou autorky je představit nejčastěji užívané postupy ve výzkumech médií a kultury realizovaných v České republice.
Kniha přichází s překvapivým zjištěním: skutečnou příčinou vyhoření není přetížení a vyčerpání. To jsou pouze následky. K vyhoření dochází proto, že v důležitých oblastech života nemáme zdravý vztah k sobě a k lidem kolem sebe. Nevedeme dialog se svým nitrem. Ztratili jsme kontakt s tím, co je naší podstatou. Přestáváme žít, jen fungujeme.
Žijeme ve světě, který se odehrává na konečcích prstů, a ačkoliv můžeme prostřednictvím doteků sdělovat obrovské množství informací, často to neděláme. Naše společnost jako by měla z doteků téměř fobii nebo je odsuzovala jako sexuální harašení či obtěžování.
„… máme podezření, že opakem zlého nemusí být nutně dobré, nýbrž že opakem může být ještě horší.“ Toto pokračování knížky Úvod do neštěstí je opět souborem esejů slavného rakousko-amerického psychologa.
Jako formalizovaná činnost existuje koučování nějakých 30 nebo 40 let. K jeho vzniku však zajisté vedly různé psychologické teorie a terapie či sociální a duchovní hnutí. Právě na ně se zaměřila autorka této unikátní knihy.
Slovník pomáhá zorientovat se v tématech souvisejících s rozvojem demokracie, upřesňuje pojmy, které jsou frekventované a někdy nesprávně vysvětlované, a uvádí i pojmy, jež jsou méně známé, ale potřebné pro pochopení politických procesů ve společnosti. Zmiňuje se o osobnostech, které rozvinuly politiku nebo politické vědy.
První část knihy pomocí příběhů podává základní údaje o krizi a krizové intervenci a na kazuistikách ilustruje základní postupy řešení krizových situací. Druhá část pojednává o jednotlivých typech těchto situací a ukazuje hlavní vodítka pro řešení (na co nezapomenout, s čím a jak pracovat) i řadu kazuistik, které probíraná témata propojují.
Psychomotorika zahrnuje pohybové aktivity za účelem zlepšení obratnosti, posílení fyzické zdatnosti a jejím cílem je bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení. Psychomotorická hra spočívá v různých prostorově orientovaných pohybech a v manipulování s předměty.
Dítě se zrakovým postižením se může ocitnout v sociální izolaci. Proto je hodně důležité pracovat s ním odmalička. Ve výchově nevidomých dětí a dětí se zbytky zraku se osvědčuje důslednost a systematičnost. A mnohdy se podaří dítě se zrakovým handicapem i integrovat mezi zdravé vrstevníky.
Motivace a pozornost žáků a studentů během výuky nutně kolísá. Všimne-li si učitel, že jeho výklad nikdo neposlouchá, děti si vyťukávají textové zprávy, štěbetají, zasněně hledí z okna, usínají nebo dokonce spí, je čas na motivační tříminutovku, neboli životabudič.
Kniha se komplexně zabývá problematikou vzdělávání žáků migrantů a žáků z etnických menšin. Všímá si přitom role všech relevantních aktérů a postupuje při prozkoumání vztahu mezi etnicitou a vzděláváním od makrosociální úrovně reprezentované např.
Autorka ve své knize vychází z klinické zkušenosti z práce s depresivními klienty, kteří až příliš nedostatečně prožili okamžiky ztráty. Truchlení je podle Vereny Kastové téma, které bývá málo zpracováváno, uvážíme-li dopad, který má pro naše psychické zdraví. Naše sebevědomí a sebeobraz vycházejí podstatnou měrou z našich vztahů k druhým lidem.
Focusing je metoda sebezkoumání na základě vnímavosti k signálům vlastního těla. Podle autorky této knihy se dokonce jedná o nejrychlejší způsob, jak poznat a prožít sebe sama. Kniha Síla focusingu je výbornou pomůckou pro každého, kdo s focusingem začíná, ale vhodná i pro toho, kdo s ním již má zkušenosti.