Přivedli svět domů

Projekt veřejnosti odvypráví příběh přátelství koželužského továrníka Josefa Binka s architektem Josefem Gočárem, který se začal odvíjet na samém počátku 20. století v malém městečku Krucemburk na Vysočině. Právě zde vedli Binkovi po staletí prosperující koželužnu, která pro ně byla nejen zdrojem obživy, ale i jakousi hnací silou k rozvoji zájmů a vášní, mezi něž patřilo především umění. V mnohoznačném názvu Přivedli svět domů se symbolicky promítají nesmírná kultivovanost, vzdělanost a světaznalost Binkových i jejich předků Skřivanových. Vlastnosti, které se v rodině předávaly stejně jako továrna z generace na generaci. V takovém prostředí byl vychováván i milovník umění, sběratel, novodobý mecenáš a amatérský fotograf Josef Binko, který už ve svých sedmadvaceti letech rozpoznal neobvyklý talent svého přítele z Mánesa, mladého architekta Josefa Gočára, a pověřil ho stavbou rodinného domu.

Červená vila z let 1907–1909, Gočárova první samostatná stavba, tak představuje pomyslné zrcadlo jejich osobností, jejich chápání domova i světa, ale také jejich mladické odvahy. Nové impulsy oba proměňovali v originál, každý ve své vlastní profesi a každý po svém. Gočár velkolepě a expresivně, Binko často skrytě a nenápadně. Přátelství se sňatky bratrů Josefa a Dušana Binkových a Josefa Gočára s pardubickými rodačkami, sestrami Chladovými, proměnilo v rodinný svazek. Gočár tak ke Krucemburku přilnul víc, než na počátku století tušil – našel zde svůj druhý domov a milující rodinu. Spolu s ním sem přicházely i další významné osobnosti a podněty tehdejšího uměleckého světa a pronikaly mnohdy odvážné architektonické vize. I když lze hlavní těžiště Gočárových projektů pro Binkovi sledovat spíše před první světovou válkou, vědomí svobody, duchovně sdílená masarykovská příslušnost a touha budovat republiku svedla jejich cesty ještě mnohokrát. Josef Gočár u svých příbuzných nacházel nejen profesní podporu, nezištnou pomoc za války, ale i samozřejmou oporu v osobních záležitostech. Přes sto let starý příběh továrníků a architekta, zachycený na fenomenálních fotografiích bratrů Josefa a Dušana Binkových, ilustruje tehdejší i dnešní význam soudržné Evropy, kde se prolínají světové a lokální hodnoty, na kterých stavíme vlastní identitu.

Autory textů jsou historičky umění Simona Binko, Marie Fiřtová, Anna Roubalová, Veronika Soukupová, politolog Jan Květina a ekonomové Martin Lukavec, Petr Toth. Doplněné o rozhovory s Jakubem Drábkem, Rudolfem Kučerou, Patrikem Ornstem a Ladislavem Zikmundem-Lenderem. Vedoucí výzkumného projektu je textilní výtvarnice Jitka Škopová. Grafika Jakub Novotný. Kniha vznikla v rámci výzkumného projektu „Průmysl a umění: Opomíjené regionální osobnosti podnikatelů coby hybatelů hospodářského pokroku Československa, jejich význam a spolupráce s umělci, architekty a designéry“, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016–2022 (NAKI II) MK ČR.