Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Americký humanista Robert Fulghum říká věci, které dávno všichni víme, ale jako bychom je pozapomněli. Tím, že je docela přirozeně a prostě Fulghum vysloví, dotkne se jakéhosi prazákladu našeho vědomí, v němž hlavní význam mají pojmy lidskost, láska a pokora. Rozpomínání se na ty nejobyčejnější a zasuté základy lidské společnosti se děje v příbězích, které čerpají z každodenních zážitků autora, všedních situací, ze kterých dokáže Fulghum vytěžit léčivé sdělení. V tomto hojivém účinku Fulghumových příběhů zřejmě spočívá i jeho obrovský úspěch u nejširší čtenářské veřejnosti. Jeho první a nejúspěšnější kniha založila autorovi celosvětový věhlas. Citlivým interpretem prostých Fulghumových povídek je Jan Potměšil, herec schopný vyjádřit velké vnitřní napětí jemnými a o to účinnějšími prostředky. Léčivé účinky světoznámé knihy působí i ve zvukové verzi.