Švýcarský umělec Adolf Wölfli (1864-1930) byl celoživotní outsider, sirotek, nádeník a pomocný dělník, který během třicetileté internace v ústavu pro choromyslné přetvořil svoji životní mizerii v gigantické syntetické dílo čítající na 25 000 stran textů, kreseb, koláží a hudebních i číselných záznamů.