Před sto lety – v roce 1920 – vydala Agatha Christie svůj první román, Záhadu na zámku Styles, v níž se zároveň na scéně zločinu poprvé objevila autorčina neslavnější postava, detektiv Hercule Poirot.
„Opravdu nemám nadání, to vůbec ne, ale znám snad tak trochu lidskou povahu.“ Věděli jste, že jedna z nejbystřejších myslí schopných řešit kriminální případy patří jemné, růžolící modrooké staré dámě?
Titul, jenž vychází u příležitosti 130. výročí narození Agathy Christie a 100. výročí zahájení její mimořádně úspěšné spisovatelské dráhy, potěší jistě všechny příznivce Královny zločinu. Ta se na prahu šedesátky rozhodla sepsat vlastní životopis. Pracovala na něm s přestávkami plných patnáct let. Kniha vyšla v roce 1977, rok po její smrti.
Detektivním příběhem Nakonec přijde smrt z roku 1944 dokázala královna zločinu Agatha Christie překvapit, třebaže za sebou už měla téměř čtvrt století úspěšné tvůrčí činnosti – příběh o rafinovaném zločinu totiž zasadila do starověkého Egypta před čtyřmi tisíci lety.
Trojice brilantních klenotů kriminální prózy z pera Agathy Christie s Herculem Poirotem v hlavní roli sestává tentokrát z nejdiskutovanější detektivky všech dob a jejího kontroverzního pachatele (Vražda Rogera Ackroyda, 1926), z retrospektivního vyšetřování šestnáct let staré vraždy (Pět malých prasátek, 1943) a z případu zdánlivě přirozeného úmrtí, které
Detektivní příběh Agathy Christie z roku 1961 je jediný, v němž vystupuje paní Ariadne Oliverová bez svého přítele, slavného Hercula Poirota. Ona a její dva známí, spisovatel Mark Easterbrook a policejní inspektor Lejeune, spojí síly při řešení neobvyklého případu, v němž sehrají roli magie, bílí kohouti i skříňka plná blikajících žárovek.
Londýnský hotel Bertram je místem, jehož atmosféru se rozhodne po letech znovu vychutnat i slečna Marplová, doufajíc, že čas neubral nic na jeho noblese a eleganci. Záhy však zjistí, že i sem vtrhla moderní doba. A nejen to - tak bystré pozorovatelce neunikne ani houstnoucí atmosféra zločinu, která posléze vyvře v podobě úmrtí hotelového portýra.
Smrt na Nilu z roku 1937 patří k nejznámějším detektivkám Agathy Christie, sama autorka ji řadila ke svým nejoblíbenějším. Zaujme jak nelehkým případem pro Hercula Poirota, tak do detailu zachyceného exotického prostředí Egypta, které Christie poznala během svých cest. Byla krásná, a ještě navíc bohatá – mladá Linnet Doylová.
Pozoruhodný psychologický román královny detektivek z roku 1944, příběh o ochotě pohlédnout na sebe sama, přiznat si životní chyby a vykročit ze svého stínu. Joan Scudamoreová se vrací z Británie do Iráku. V Londýně se postarala o nemocnou dceru a nyní míří zpět za manželem.
Vrah řádící mezi archeology, v zubařské ordinaci či u nevidomé dámy – trojice případů opět prověří malé šedé buňky slavného belgického detektiva Hercula Poirota. Ve Vraždě v Mezopotámii (1936) se octne na odlehlém nalezišti, kde zabitím manželky vedoucího výpravy vyvrcholí nevysvětlitelná nervózní atmosféra.
Detektivní román Smysluplná vražda z roku 1952 klade před slečnu Marplovou neobvyklý úkol – odhalit zločince se schopností být na dvou místech současně.
Jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších detektivek vyšla v roce 1936 a dočkala se řady adaptací včetně japonského animovaného seriálu. Naposledy byla roku 2018 zpracována britskou BBC do podoby třídílné televizní série s Johnem Malkovichem v hlavní roli.
Velká čtyřka, to je to nejmocnější zlo pod sluncem, říká Hercule Poirot a má samozřejmě pravdu. Členové tohoto uskupení se neštítí ničeho – vraždy, podvodu, únosu, záměny osob či krádeže... Nečekaně akční Hercule Poirot musí v souboji s mezinárodní zločineckou organizací dokonce několikrát prohrát, než odhalí pravidla podivného boje.
Detektivní příběh Zkouška neviny z roku 1958 zařadila Agatha Christie ke svým nejoblíbenějším. Patří také k nejadaptovanějším – v roce 1984 byla natočena jeho filmová podoba, roku 2018 vznikl třídílný seriál, jenž se nyní dostává i k českým televizním divákům.
Psychologický román z roku 1934 je jednou ze šesti takto laděných próz, které slavná královna detektivek publikovala pod pseudonymem Mary Westmacott. Nedokončený portrét, jenž vychází česky vůbec poprvé, nabízí sugestivní literární obraz části autorčina života, v mnoha ohledech autobiografičtější než její Vlastní životopis.
