Kniha se zabývá smyslem a dějinami obrazové tradice, tak jak ji uchovává a rozvíjí umění, jehož prostřednictvím ji dokážeme rozpoznávat a přijímat za svou. Zamýšlí se nad smyslem dějepisné a uměnovědné práce.
V říjnu 2012 tomu bylo sto let, kdy se Ivan Matoušek narodil, a v září 2014 uplynulo sedmdesát let od okamžiku, kdy v kulometné palbě zemřel. Doba dostatečně dlouhá, aby utišila palčivost životního příběhu a učinila jej vzdálenou historií. To, že se tak dosud nestalo, má několik důvodů.
Studie sleduje umělcovu tvorbu v souvislosti s několika charakteristickými tématy dobového duchovního klimatu. Jedním z nich je symbolické zhodnocení interiéru jakožto prostoru intimity a snění, jiným nové prohloubení vztahu k přírodě, jež lze ve zkratce nazvat obratem k duši krajiny.