Tak už je to tady! Konečně mám narozeniny. Nemohla jsem se dočkat – ale co to? Mezi dárky se objevilo něco velmi nečekaného. Letní jazykový tábor v Anglii. Uf, to mám letět sama do cizí země, mezi cizí lidi, kteří mluví jen anglicky? Musím to říct Xeni!
Tento týden naši třídu čeká projektový týden. Postupně navštívíme některé rodiče v práci – co se asi dozvíme v psím kadeřnickém salonu nebo na letišti? Já se jen děsím, až půjdeme za tátou do školy, kde učí. Vůbec se mi tam nechce!
Fuj! Jen co začal školní rok, už to v naší třídě strašlivě páchne. Může za to svačinový chleba našeho nového spolužáka. Jmenuje se René, pochází z Francie a nejradši má kámenber, či jak se ten plesnivý sýr jmenuje. Bohužel ho třídní posadila zrovna mezi mě a Xeňu. Což o to, Xeni připadá naprosto skvělý, olalá, ale mně teda ne!
Dnes sa v škole prihodilo niečo prelomové. Barča založila dievčenskú partiu Zvodné kvietky. Sú v nej skoro všetky dievčatá z triedy okrem mňa a mojej najlepšej kamarátky Xene. Aj preto ich voláme Ovce a sliepky. Ale na tom nezáleží, Xeňa a ja máme teraz svoju vlastnú partiu - Divoké králiky (DK).
Ahoj, volám sa Lenka a mám desať rokov. Som pomerne normálna, teda aspoň oveľa normálnejšia ako moji blázniví rodičia a obaja blbobračekovia. Takže vôbec nechápem, prečo sa práve mne v poslednej dobe stáva toľko zvláštnych vecí.
Juchú, už se nemůžu dočkat! Od zítřka jsou prázdniny a my jedeme do Švédska a poplujeme obrovskou lodí! Úplně nejúžasnější však na tom je, že s námi pojede i Xeňa. Když bude se mnou, odvážím se spát i ve stanu uprostřed divočiny. Protože ve Švédsku se to jen hemží medvědy, vlky a trolly. Vsaďte se, že oba moji blbobráši mají z toho už teď bobky!
Lenčiny katastrofy 4 - Drž zajíce, když ho máš! jsou čtvrtým dílem dobrodružství Lenky Patrmanové, která si píše deník plný legrace. Dnes nemusím do školy. Mám totiž neštovice. Ale taky se přitom dost nudím. Není divu, protože nemám žádného koníčka. I když máma říkala, že nějakého přece jen mám: hru na zobcovou flétnu. Šmankote!
Hurá! Konečně prázdniny! Většina dětí z 5.B zůstane doma, jen moje rodina pojede na biofarmu do Krkonoš. I když jsem spolu s Jakubem a Šimonem, svými blbobráchy, hlasovala pro středomořský ostrov. To není fér! Ovšem na takové biofarmě bude zase hodně biozvířat. A já mám zvířata strrraaašně ráda!
Dnes se ve škole přihodilo cosi vzrušujícího. Barča Boleslavská totiž založila dívčí partu, Kouzelné svůdnice. Jsou v ní skoro všechny holky ze třídy, kromě mě a mojí nejlepší kamarádky Xeni. Proto jim taky pořád říkáme Ovce a slepice. Ale to je jedno, Xeňa a já máme teď svou vlastní partu, Divoké králíky (DK).
Jmenuju se Lenka, je mi deset let a jsem poměrně normální. Každopádně mnohem normálnější než moji rodiče a oba moji blbobráši. Proto taky nechápu, proč se právě mně poslední dobou stává tolik divných věcí. Třeba že se na školní tabuli samy od sebe objevují strašně trapné věty nebo že mé oblíbené jídlo najednou páchne po růžičkové kapustě.
No nazdar! Od té doby, co má naše třída nacvičovat program k otevření nové tělocvičny, se fakt všechno kazí. Třídní totiž vylosovala, kdo s kým vystoupí – a já schytala právě Bena! Kluka z Rokerů! Xeňa zase zkouší opravdu zábavný „výcvik psa“ s Markétou z Ovcí a slepic (zrada!) a René bude jezdit na jednokolce, zatímco já budu za klauna. S Benem!