Průvodcem touto křížovou cestou je nám apoštol Pavel. „Tento bývalý farizej přijal Krista se všemi důsledky, a tak se stal privilegovaným svědkem nejen Krista vzkříšeného, ale i trpícího. (…). Jeho slova jsou proto velmi autentickým a výmluvným svědectvím o věrnosti evangeliu, a to až k prolití krve.
Angelo Scarano predstavuje známe podobenstvo o milosrdnom otcovi z Lukášovho evanjelia a jeho prekvapivé vrstvy, ktoré v spleti dezinterpretácií a mýtov často nevidíme. Ponúka pohľad na Ježiša, v podobenstve zosobneného v postave otca, ktorý nielenže je milosrdný, ale priam márnotratný vo svojej láske, lebo nemôže milovať inak, než bez miery.
„Čteš-li Písmo, a nerosteš v lásce, nepochopil jsi nic“ (sv. Augustin) Autor nabízí osvědčené způsoby, jak přistupovat k četbě Božího slova, jak se s ním modlit a nechat ho promlouvat do svého života.
První Janův list by měl patřit k nejčtenějším novozákonním spisům, protože nabízí takřka souhrn křesťanského učení: nikde jinde v celém Novém zákoně není souvislost mezi vírou a láskou, vyznáním víry a skutky tak naléhavě a výslovně zdůrazňována.
V Lukášově evangeliu nacházíme mnoho úryvků, které hovoří o Božím milosrdenství, ale jeden z nich je perla všech podobenství, evangelium v evangeliu. Nazýváme ho většinou podobenstvím "O marnotratném synu". Je to ale doopravdy podobenství o marnotratném synu?