Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství – pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé. A právě toto téma se vine sbírkou, jež čítá dvě novely a dvě povídky.
Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít. Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice.
V polovině 22. století dosáhla pozemská civilizace vrcholu svého rozvoje – technologického, kulturního i mravního. Lidé zapomněli, co jsou to války, nemoci či hlad. Jejich kosmické lodě brázdí galaxii a hledají dosud neobjevené planety a civilizace.
Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít. Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice.
22. století… Lidská rasa je na vrcholu svých sil. Války, nemoci, tmářství – to všechno zůstalo v dávné minulosti. Civilizace, nesmírně vyspělá nejen po technologické, ale i po mravní stránce, již dávno opustila svůj mateřský svět a její mezihvězdné lodě nyní brázdí galaxii.
Dnes již klasický román bratří Strugackých nás zavádí do Pásma – tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít… Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká.
ŽIDÁCI MĚSTA PITĚRU je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku.
Satirický román bratří Strugackých Pohádka o Trojce – o souboji mladých inteligentních vědců s tupou byrokratickou mašinérií v 76. patře mrakodrapu, v němž se výtah běžně dostává jen po 13. patro – vznikl v roce 1967. Poprvé vyšel v literárním časopise Smena, ale na knižní vydání si pro svou ostře antitotalitní notu musel dalších dvacet let počkat.
Klasický román Stalker, který napsali bratři Strugačtí, nás zavádí do Pásma – tajemné oblasti u městečka Harmondu, kde se dá objevit mnoho podivných, ale někdy smrtelně nebezpečných úkazů, předmětů a anomálií. V Pásmu se dá rychle zbohatnout, ale ještě rychleji zemřít… Přesto se noc co noc stalkeři odvažují dál a dál. Cena je ovšem vysoká.
Na planetě Sarakš přistane průzkumné kosmické plavidlo ze Země. Jeho posádku tvoří jediný muž, mladík jménem Maxim Kammerer.
Reprezentativní publikace přibližuje tři prózy obou bratří, napsaných pod pseudonymy. V 70. a 80. letech se k nim Strugačtí obvykle uchylovali v dobách, kdy nemohli publikovat pod svými jmény. Pseudonymu S. Jaroslavcev užívali také u některých titulů určených dětskému čtenáři.
Pozemšťan na cizí planetě, procházející právě temným údobím středověku, plným špíny, intrik a krutosti, to nemá lehké. Znalostmi, schopnostmi a technickými možnostmi je roven bohům. Někdy je ale opravdu těžké být bohem… .
Na jedné straně existuje Les, kde je všechno jinak – nábytek, oděvy a věci denní potřeby tu vyrůstají ze země, hlína chutná a je výživná jako sýr, houba zaroste celé vesnice – je to tajuplný, nepochopitelný prostor, kde se pohybují mrtváci a kam se pozemšťan sám neodváží.
