Blíží se Vánoce, na Islandu není skoro žádné denní světlo a vládne hrozný nečas. Mladá porodní asistentka Dómhildur bydlí v bytě, který zdědila po své pratetě, také porodní bábě. Zatímco se většina Islanďanů připravuje na nebezpečnou zimní bouři, nalézá Dómhildur ve sklepě krabici od banánů a v ní tři nedokončené rukopisy.
„Mámě děkuju za to, že mě porodila, a holkám, že se mnou spaly. Jsem muž, který za sebe děkuje.“ Zapsal si dvacetiletý Jónas do deníku. Teď mu táhne na padesátku, je rozvedený a právě zjistil, že není biologickým otcem své dcery. Muž činu, domácí kutil, který vlastníma rukama spraví cokoli, náhle ztratil chuť do života.
Mladá, čerstvě opuštěná islandská překladatelka z jedenácti jazyků vyrazí na cestu na východ ostrova – chce najít vhodné místo pro chatu vyhranou v loterii. Proti plánu ji doprovází čtyřletý sluchově postižený syn její nejlepší kamarádky.
