Kniha je souborem pětadvaceti povídek Bohumila Robeše, který byl v padesátých a šedesátých letech minulého století politickým vězněm a prošel postupně vězeňskými tábory na Příbramsku, Jáchymovsku a v Leopoldově. Toto nelehké životní období a celá tato složitá doba především na moravské vesnici se dodnes promítá v jeho literární tvorbě.
Kniha o českém osudu ve druhé polovině 20. století - skromný, nenápadný a kultivovaný člověk Bohumil Robeš se od mládí zajímal o literaturu. V 50. letech byl z politických důvodů uvězněn a byl propuštěn až v druhé polovině 60. let. Kniha přináší koláž jeho básní, deníkových záznamů, korespondence, povídek, esejů, úvah a dokumentů.