ev. Karel Šolc Martinů zkomponoval tyto tři krátké skladby pro klavír v Paříži o Vánocích roku 1927. O atmosféře vánoc vypovídají i původní názvy jednotlivých skladeb: Le Traîneau (Saně) v tempu Allegra, Berceuse enfantin (Dětská ukolébavka) a nakonec opět rychlé Chante de Nöel (Zpěvy Vánoc).
Smyčcový kvartet č. 6 Bohuslava Martinů (1890-1959) představuje výrazný krok na cestě, kterou skladatel charakterizoval jako vývoj od geometrie k fantazii, pro nějž je charakteristické takřka nepřetržité užívání principu rozvíjející variace, neklidný harmonický vývoj, pulzace drobných rytmických hodnot a vynalézavá práce se zvukem.
editoři Aleš Březina, Adam Klemens Pátý smyčcový kvartet, bezesporu jedno z nejvýznamnějších komorních děl Bohuslava Martinů upoutávající pozornost svou moderní, výsostně disonantní a chromatickou fakturou, vyšel doposud pouze v jednom vydání (z roku 1959), a to v podobě kapesní partitury.
Martinů Bohuslav: Vysoká veža Martinů Bohuslav: Prosba Martinů Bohuslav: Smutný milý Martinů Bohuslav: Veselá dievča Martinů Bohuslav: Zvědavá dievča Martinů Bohuslav: Touha Martinů Bohuslav: Opuštěný milý Martinů Bohuslav: Bohatá milá
Starý lidový zvyk vítání jara a symbolické čarování nad lesními prameny, čištění studánek a otevření cesty novému životu, to je námět Martinů komorní kantáty pro ženský sbor, sóla a recitaci s doprovodem dvou houslí, violy a klavíru. Otvírání sudánek je první z cyklu čtyř kantát na texty básníka Miloslava Bureše opěvujících rodnou Vysočinu.
Rukopis tohoto neznámého díla Martinů objevil editor Aleš Březina v roce 1996 v jižní Francii za pomoci malíře Rudolfa Kundery, skladatelova dlouholetého přítele. Martinů jej napsal v r. 1940 během útěku před nacistickým nebezpečím, který jej vedl z jižní Francie přes Španělsko a Portugalsko až do USA.
- Souborné vydání - všechny tři sešity v jednom svazku - nově revidováno dle dostupných pramenů - nové prstoklady Giorgio Koukl - předmluva a rozšířená kritická zpráva k celému obsahu (cz./ger./eng./fr.
Tento cyklus klavírních skladeb má zcela ojedinělé místo mezi ostatními kompozicemi raného období Bohuslava Martinů. Loutky svou uměleckou a estetickou náročností přesahují víceméně studijní a didaktický charakter ostatních skladeb z této doby. Martinů je komponoval v letech 1912-1925.
Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představuje totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních.
Už od dob Loutek (na dokončení poslední série pracoval Bohuslav Martinů ještě asi do roku 1924 v Paříži) byla velmi dobře patrná schopnost Martinů spojit didaktický záměr s hodnotným hudebním projevem. Právě Loutky jsou zvláštním středem mezi kompozicemi instruktivními a koncertními.
Vedle závažných skladeb koncertantních obohatil Martinů houslový repertoár i řadou skladeb z oblasti přednesové a instruktivní literatury. Jeho čtyři drobné skladby pro housle a klavír pod názvem Intermezzo vydalo v roce 1937 pražské nakladatelství Melantrich. Nabízené vydání revidovali Viktor Nopp (housle) a Karel Šolc (klavír).
Dětem určený klavírní cyklus čtyř skladeb Jaro v zahradě H. 125 Bohuslava Martinů (1890-1959) vychází v revidované podobě. Skladatelův autograf je dnes nezvěstný, a proto se editor Aleš Březina (jeho zásahy jsou v notovém textu označeny hranatými závorkami) omezil pouze na opravu několika zjevných chyb a ponechal prstoklady navržené Vilémem Kurzem, editorem 1.
Editor Lucie Harasim Berná - Šest instruktivních skladeb pro klavír, dvě z nich vycházejí vůbec poprvé - Trojjazyčná předmluva (česky/anglicky/německy) a prstoklady od editorky - Lehčí až středně těžká úroveň technické obtížnosti Instruktivní skladby pro klavír jsou v tvorbě Bohuslava Martinů zastoupeny poměrně hojně, ovšem mnohé z nich
Dva sešity písní s klavírním doprovodem na texty moravské lidové poezie napsal Martinů za druhé světové války. Na ploše písňové miniatury tu ožívá všechna důvěrnost domova, k němuž se Bohuslav Martinů, vzdálený tisíce kilometrů v americkém exilu, vždy znovu obrací.
Dva sešity písní s klavírním doprovodem na moravské lidové texty napsal Martinů za druhé světové války. Na ploše písňové miniatury tu ožívá všechna důvěrnost domova, k němuž se Bohuslav Martinů, vzdálený tisíce kilometrů v americkém exilu, vždy znovu obrací.
Bohuslav Martinů – Fresky, Paraboly, Rytiny Bohuslav Martinů (1890–1959) – Předehra H 345 (1953), Fresky Piera della Francesca H 352 (1955), Skála H 363 (1957), Paraboly H 367 (1957), Rytiny H 369 (1958) Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Tomáš Netopil „A sochař hněte tvář z hlíny.
Sbírka pro zpěv a klavír od Bohuslava Martinů. Skladba z roku 1920.
