Kniha pro děti o přijetí a toleranci, psaná lehkou formou deníku desetiletou dívkou, popisující život tak jak plyne. Když Tonce zemře maminka, zůstane jen s tatínkem a bratrem Dušanem, který i přes svoje mentální postižení je tím nejlepším bráchou na světě. Každý večer si Tonka sedá ke svému deníčku a zapisuje, co zažila.
Osm krátkých obyčejných příběhů o lidech, jménech, profesích a jejich vzájemných propojeních je adresováno nejenom starším předškolákům, ale i jejich rodičům či blízkým, jež v rolích předčítačů chce autorka zachránit od nekonečných zástupů princezen, princů, mluvících autíček a dalších „nezbytných“ rekvizit.