Podobně jako v předchozí knize Už měkoně vyvádějí se autorka inspirovala omyly, přeřeky a fantazií dětství. Vznikla tak další sbírka nepochopení, zádrhelů, nejasností a přeslechnutí...
Dagmar Urbánková zpřítomňuje ve své próze Umřel Brežněv sledem vzpomínkových záznamů všednodenní magii dětství a dospívání.
Kukátko do domácností na celém světě přináší obrazová kniha Dagmar Urbánkové. Dagmar Urbánková se ráda vrací k nejrůznějším formám, které lidé zkoušeli uplatnit na knize už od dob baroka. Princip nekonečného zacykleného vyprávění použila už ve své první knížce Byl jeden dům a znovu se k němu vrací v obměněné formě.
Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd. Eman s ním zažívá různé legrační historky a medvěd Emanův život doslova převrátí naruby. Dá se vlastně staromládenecký život převrátit naruby?
Minimalistickým pásmem vzpomínkových záznamů, bodově nasvěcujících vzdálená místa paměti, Dagmar Urbánková evokuje původní bezprostřednost dětského vnímání světa jako nejbližšího domova, kde se na každém kroku nabízejí dosud nepoznané dojmy a vzrušující tajemství. „Lezu do staré koupelny v rozpadlém chlévě.
Knížka-hračka ilustrátorky, spisovatelky a scénografky Dagmar Urbánkové je založena na vděčném principu rozřezaných stránek, který umožňuje skládat a kombinovat figury neodmyslitelně patřící k maškarním průvodům a karnevalům. Děti v ní najdou převleky ze starých časů, nedávno minulých i ty ze žhavé současnosti.
Fantastická sbírka omylů, nepochopení, zádrhelů, nejasností, přeslechnutí a představ z dětství, jak je sesbírala, sepsala a kresbou doprovodila Dagmar Urbánková. Dětství je úžasné? Proč?
I když je knížka Byl jeden dům tak malá, je v ní ukryt celý jeden nekonečný svět dětské fantazie. Je určena dětem, které se učí číst a rády nosí po kapsách nějaké to malé tajemství. Dospělí v ní najdou jak motivy lidové říkanky, tak inspiraci současnou světovou pohádkou.
Rozpočítadlo a hříčka, která vám přivane atmosféru léta. Dagmar Urbánková připravila sešit o jednom velkém rozhodnutí: jakou zmrzlinu si má holčička vybrat? Lesní směs? Pistáciovou? Společně s ní můžete vystát frontu, u zmrzlináře pročítat všechny ty lákavé názvy chutí a pak to přijde. Kterou? Pomůže rozpočítadlo: "Plave mýdlo…" Nevyšlo to?
Narodila se roku 1972 ve Valašském Meziříčí. V letech 1992 až 1998 studovala scénografii na pražské DAMU (Katedra alternativního a loutkového divadla), mimo jiné absolvovala i stáž v Australské Tasmánii. Věnuje se autorskému divadlu: Mechanický cirkus (stolní divadlo, 1996) a O okradeném lakomci (divadlo jednoho diváka, 2000).
Netuctový příběh Dagmar Urbánkové je z těch, které nejdou z hlavy. Vypraví o Adamovi a rozbitém koleně. A proč by se děj nemohl odehrávat přímo pod roztrženou nohavicí?
V Chlebové Lhotě zrovna nasněžilo... A jak to vypadá v takové pěkně vykynuté vísce? O tom se můžete přesvědčit v kronice Chlebové Lhoty, kterou sepisuje místní kronikář Jan - hlavní vypravěč a střadatel příběhů z této nevšední vesničky. A jak se to stane, že se někdo přistěhuje do Chlebové Lhoty?
Pražská výtvarnice a „pokušitelka psaní“ Dagmar Urbánková (nar. 1972) ve své nové sbírce básní a krátkých próz opět využívá všech zbraní své poetiky vycházející z autorčiny mimořádné schopnosti pozorovat, ale i vciťovat se a rozumět.
Dagmar Urbánková (*1972) je výtvarnice, básnířka a prozaička. Je autorkou knih pro děti: Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2012), vydaných v nakladatelství Baobab, povídkové knihy: Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky: Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008).
