Americký autor ve svých esejích velmi čtivým způsobem přibližuje všeobjímající monstrum zvané byrokracie, tedy onen věčně se zvyšující počet státních zaměstnanců a formulářů, které tito úředníci vymýšlejí. Při čtení Utopie pravidel člověku naskakují všechny ty případy z vlastního života.
Kapitalismus, jak ho známe, se hroutí. A jakkoli finanční instituce klopýtají a padají, panuje dojem, že není jiná alternativa. Lze nicméně věřit, že o jednu dvě generace později už žádný kapitalismus nebude existovat: a sice z toho prostého důvodu, že není možné udržovat věčně v chodu soustrojí nekonečného růstu na planetě s omezenou životností.
