Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové. Na jaře 1944 ale přijdou Němci a v krátké době deportují Židy do vyhlazovacích táborů.
„Mojím rozprávaním Noc som chcel poukázať na koniec, na zavŕšenie udalosti. Všetko smerovalo ku koncu – človek, dejiny, literatúra, náboženstvo, Boh. Neostávalo nič. Jednako je noc novým začiatkom.
Román známého spisovatele, nositele Nobelovy ceny, se odehrává z velké části v současném New Yorku v ordinaci psychoanalytičky, i když zasahuje do minulosti a je v určitém slova smyslu i dílem historickým.
Wieselovy memoáry mají několik vyprávěcích pásem, střídajících se s velkou pestrostí. Hlavní těžiště leží ve zprávách o stavu světa, tak jak jej autor zažíval na četných cestách do zahraničí a jak k němu doléhaly ohlasy světových událostí.
Autobiografické svědectví známého myslitele, nositele Nobelovy ceny míru za rok 1986. Příběh Židů deportovaných z autorovy rodné vesnice - rumunského Sighetu - do Osvětimi.
Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu. Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu Marma?
