Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938.
Plány, opatření a názory zastupujícího říšského protektora Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve.
V pravdě neuvěřitelný příběh, který se - rozčleněn na jednotlivé případy - odehrával v letech 1928 až 1935, a který je zapsán v dějinách české kriminalistiky. Z hlediska práce bezpečnostních úřadů však nejen pochvalně. Vrah po léta unikající spravedlnosti, nevinně podezřívaní a věznění lidé, tragédie pro celé rodiny.
Konrad Henlein (1898-1945), rodák z Vratislavic nad Nisou, patří mezi osobnosti, které se navždy výrazně zapsaly do moderních českých, respektive československých dějin. Ovšem mezi ty, jejichž "zapsání" se konalo s fatálně negativním dopadem.
Pohraniční pitaval volně navazuje na knihu Vraždy v pohraničí (2018). Také v "pitavalu" dává autor kriminální případy (tentokrát nejen vraždy), ke kterým došlo v česko-německém pohraničí, do dobových souvislostí společenských a politických.
Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností.
Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa.
Trochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic.
Autor vydal v nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí.
Neblaze proslulá paravojenská formace - Sudetoněmecký dobrovolnický sbor - vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938.
Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80.
Zdálo by se, že o protektorátu a druhé světové válce bylo již všechno napsáno. Emil Hruška nás však svou novou knihou rychle vyvede z omylu. Kam schoval zrádce Čurda své jidášské peníze? Kdo byla česká švagrová říšského maršála? Jaké jsou záhady Rosenbergova deníku? Jak klepáním koberců K.H. Frank hodlal přispět k vítězství třetí říše?
Téma nacisté a poklady je tématem mnohaletým, košatým a snad nevyčerpatelným. A také doslova obaleným mýty, jako málokterý relikt druhé světové války.
Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska.
Sám autor této knihy nevycházel při své práci z údivu nad tím, jak fatální roli sehrály někdy aktovky v moderních dějinách. Aktovky na místě útoku na Reinharda Heydricha byly dokonce čtyři!
Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem. Zkušený autor se soustředil i na ty momenty z Frankova života, které jsou dnes již zapomenuté, neznámé či méně známé.
