Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů – převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni práce.
Erich Maria Remarque (vlastným menom Erich Paul Remark) sa narodil v roku 1898 v Osnabrücku ako syn kníhkupca. Z učiteľského seminára musel odísť na vojnu, po jej skončení bol obchodníkom a novinárom a od roku 1929 žil v zahraničí.
Vo švajčiarskom sanatóriu Bella Vista bohatí pacienti bojujú so zákernou pľúcnou chorobou. Všetci až do poslednej chvíle živia v sebe nádej na uzdravenie – aj mladá Lillian Dunkerqueová. Keď sa však nečakane dozvie pravdu o svojom zdravotnom stave, rozhodne sa okamžite odísť zo sanatória.
Zaslíbená země je poslední román, na němž autor pracoval před svou smrtí v roce 1970. Podobně jako v některých dalších knihách se i v tomto nedokončeném díle věnuje tematice německých uprchlíků za druhé světové války, které fašisté donutili k emigraci.
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům.
V tomto románu se Erich Maria Remarque jakoby vrací ke své prvotině Na západní frontě klid. Děj se však odehrává o dvacet let později, v době, kdy nacistické Německo rozpoutalo druhou světovou válku a po počátečních úspěších je tlačeno spojeneckými vojsky zpět.
Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít.
Německý emigrant Josef Baumann-Schwarz vypráví příběh své velké životní lásky člověku, kterého náhodou potká v lisabonském přístavu, posledním útočišti těch, kteří prchají před Hitlerem na Západ. Instinkt pronásledovaného mu napovídá, že neznámý je stejný štvanec jako on.
Paříž v předvečer vpádu nacistických vojsk Německý emigrant, antifašista doktor Ravic, vynikající chirurg, zde může vykonávat svou profesi pouze ilegálně. Žije bez dokumentů, ze dne na den, pronásledován úřady, a má už jen jedinou touhu: najít gestapáka, který kdysi dohnal k smrti jeho snoubenku.
Autor se zabývá osudem německých emigrantů v Americe na sklonku 2. světové války. Hrdinou románu je novinář Robert Ross, antifašista, který prošel koncentračním táborem i kriminály v západní Evropě. V Americe najde pomoc u německých emigrantů.
Jeden z nejangažovanějších autorových románů vznikl jako odezva na politické události v Evropě třicátých let, jako obžaloba nacistického totalitního režimu v Německu. Pranýřuje v něm fašismus ve všech jeho projevech a současně nastavuje pravdivé zrcadlo i tehdejším západoevropským vládám a jejich farizejskému jednání.
Stigma války, stopy dávných utrpení, dlouhá léta po 1. světové válce stále živých, se zjevují lidem válkou vykořeněným mnohdy tiše, jindy zase velmi dramaticky. Tak lze shrnout šest krátkých povídek E. M. Remarqua v této útlé knížce.
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní.
Německo po 1. světové válce zaplavila vlna inflace, mnohé ožebračila, jen málokomu přinesla zisky. Invalidní váleční veteráni se na ulicích potkávají s prvními ozbrojenými skupinami hnědých košil.
Cesta zpátky volně navazuje na nejslavnější autorův román Na západní frontě klid z první světové války. Vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 přímo ze školních lavic s naivním nadšením táhli na válečná jatka, odkud se hrstka těch, co unikla smrtícím granátům, vrátila zcela zničena na duchu i na těle.
Mladá Lillian Dunkerqueová bojuje vo švajčiarskom sanatóriu Bella Vista so zákernou pľúcnou chorobou a verí, že sa uzdraví. Keď sa však nečakane dozvie krutú pravdu o svojom zdravotnom stave, rozhodne sa okamžite opustiť sanatórium, aby mohla naplno prežiť posledné mesiace života, čo jej ešte ostávajú.
Robert Lohkamp a jeho dvaja kamaráti sa počas hospodárskej krízy okolo roku 1930 prebíjajú životom, ako vedia. Vlastnia autoopravovňu a pokúšajú sa čeliť hroziacej nezamestnanosti. Robertova láska k Patrícii Hollmannovej presvetľuje román ako jasný lúč. Pat pochádza z meštiackej rodiny, žije však v schudobnených pomeroch, a navyše zápasí so smrteľnou chorobou.
Vojnový román Na západe nič nové, ktorý vyšiel v roku 1929, preslávil autora takpovediac za noc. V priebehu osemnástich mesiacov bol preložený do 25 jazykov a vyšiel v celkovom náklade 3,5 milióna výtlačkov.
Říše snů vyšla poprvé v Drážďanech v roce 1920 a sám Remarque ji označil za „umělecký román“. Kroužek mladých přátel seskupených kolem malíře Fritze Schramma žije uměním a vzájemnými city. V malířově podkrovní světničce vedle jeho ateliéru spřádá mládež své představy o životě a smrti, o hodnotách, lásce a lidských vztazích.
Svetoznámy príbeh siedmich spolužiakov vohnaných do sveta surového násilia je realistickým zobrazením hrôz prvej svetovej vojny.
