Kniha mluvících stromů není ani o přírodě, ani o kreslení, přestože z obojího čerpá. Tato kniha nás učí komunikovat. Učí nás, jak se dívat na věc z jiných úhlů, a učí nás lépe rozumět sobě samému a následně i ostatním. Učí nás skládat střípky života do jednoho celku. Umíme myslet, ale bojíme se cítit, říká autorka v knize.
Život se s námi někdy nemazlí a člověk taková období řeší, jak umí. A já začala kreslit stromy. Uzdravovala jsem sebe samu tím, že jsem kreslila. Z reakce lidí, kteří mé obrázky viděli, jsem pochopila, že pomáhají i jim. Tak vznikla tato knížka.