Kniha se zabývá významnou částí teorie artefaktů, které jsou spolu s člověkem nedělitelným základem lidského světa. Pojem artefaktu je logicky rozvíjen a v souladu s archeologickým poznáním je odvozován jeho význam pro adaptaci přírody člověkem, pro vytváření lidské společnosti, pro neverbální komunikaci a pro vyjadřování osobní i skupinové identity.
Archeologie je jednou z věd vyčleněných na základě specifických pramenů, které prošly mnoha transformacemi při nichž se měnila nejen jejich podoba a uložení, nýbrž i jejich množství. Bez porozumění archeologických transformacím nelze současnou archeologii praktikovat.
Sborník se zabývá uspořádáním archeologických lokalit v české krajině a řadou problémů, které s tím souvisejí. Je to například vztah lokalit vybraných regionů k základním parametrům přírodního prostředí a historie osídlení těchto regionů. Zvláštní pozornost je věnována rozdělení některých nálezů podle nadmořské výšky.
