Román Zločin a trest (1866) sa pokladá za jeden z najvyšších vrcholov diela Fiodora Michajloviča Dostojevského, práve ten z neho urobil hviezdu veľkej svetovej literatúry. Začal ho písať roku 1865 v zahraničí po smrti manželky a brata Michaila, keď sám musel splácať veľké dlhy.
Raskolnikov je nucen odejít ze studií. Žije v zatuchlém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale o poctivou práci nestojí. Aby mohl dokončit školu, chce se jeho sestra obětovat tím, že se provdá za bezcharakterního boháče Lužina. Raskolnikov sestře sňatek rozmluví. Jenže jak teď přijít k penězům? Napadají ho hrůzné myšlenky… jednou z nich je i vražda…
Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony.
Do sveta plného zloby, falše, intríg a nelásky, do sveta mamony, karierizmu a nečestnosti privádza F. M. Dostojevskij svojho hrdinu, knieža Leva Myškina, v ktorom stvárnil svoju predstavu ideálne krásneho človeka. Úprimne, s detskou dôverčivosťou a s ľudskou spontánnosťou Myškin otvára srdce každému. Odpoveďou je najčastejšie otvorený výsmech.
S postavou hlavního hrdiny knížete Lva Nikolajeviče Myškina se poprvé setkáme ve vlaku na cestě do Petrohradu. Vrací se ze Švýcarska, kde se ho nepříliš úspěšně snažili vyléčit z epilepsie. Okolí knížete považuje za beznadějného idiota a jeho těžká nemoc jen tento pocit zesiluje.
Nejrozsáhlejší a nejucelenější soubor Dostojevského povídek a próz, jaký byl kdy česky vydán, nám umožňuje ocenit široké rozpětí autorovy tvorby. Obsahuje nejen texty slavné a nejslavnější (např. Dvojník, Něžná), ale i dílka českým čtenářům méně známá, ba dosud zcela neznámá (Chlapec u Kristova vánočního stromu, Mužik Marej).
Veľkosť a mnohotvárnosť tvorby, hýrivosť talentu veľkého klasika ruskej literatúry 19. storočia F. M. Dostojevského, autora slávnych románov Zločin a trest, Bratia Karamazovovci, Idiot, Biele noci, Hráč a mnohých iných, netreba slovenskému čitateľovi nijako osobitne zdôrazňovať.
Jedna z nejmistrnějších povídek F. M. Dostojevského z roku 1876. Psychologické drama o vzpouře teprve šestnáctileté dívky proti svému o mnoho staršímu manželovi, který ji touží celou vlastnit. Drama s nešťastným koncem o tom, kam také může vést něha a pokušení ovládat osudy jiných lidí. Česko-ruská jazyková verze s lexikálními poznámkami pod čarou.
Dielo Fiodora Michajloviča Dostojevského je nepochybne úprimným výrazom citlivej osobnosti, ktorá musela všetko prežiť a pretrpieť, než bola schopná to vysloviť. Ale Dostojevskij nehovoril len za seba. Jeho ústami nariekali, živorili a milovali nielen milióny ruských ľudí, ale aj milióny čitateľov na celom svete.
Dielo F. M. Dostojevského je nepochybne úprimným výrazom citlivej osobnosti, ktorá musela všetko prežiť a pretrpieť, než bola schopná to vysloviť. Ale Dostojevskij nehovoril len za seba. Jeho ústami nariekali, živorili a milovali nielen milióny ruských ľudí, ale aj milióny čitateľov na celom svete.
Tak ako každý z Dostojevského románov, predstavujú aj Bratia Karamazovovci neopakovateľnú myšlienkovú a umeleckú kvalitu, takže z hľadiska jeho stúpencov môže byť najlepší. Ide o to, že tak ako celé jeho dielo, predstavuje ďalší, iný, nový pokus myšlienkovo a umelecky preniknúť k "človeku ako k tajomstvu, ktoré treba odhaliť.
Po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech jsou Bratři Karamazovi vyvrcholením románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové: otec Fjodor i bratři Ivan, Dmitrij a Aljoša.
Běsi, předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského, nejsou jen obrazem ruské politické a společenské scény devatenáctého století. Jedná se i o mimořádně působivý pokus varovat všechny před zlem, které se schovává v krásných heslech o lepší budoucnosti a celospolečenském štěstí.
Inspired by Dostoevsky’s own gambling addiction and written under pressure in order to pay off his creditors and retain his rights to his literary legacy, The Gambler is set in the casino of the fictional German spa town of Roulettenburg and follows the misfortunes of the young tutor Alexei Ivanovich.