Pieskom zaviaty Arrakis sa zazelenie, ožije a je čoraz úrodnejší. Zmenená klíma zasadí tvrdý úder ekonomike planéty znamená totiž zánik púštnych červov. Paul Atreides, spasiteľ Duny, ktorý sa svojho času postavil do čela fremenov, mizne v púšti. Arrakisu vládne jeho sestra Alia, ale jej vláda nie je absolútna.
Román o tom, aká je cena víťazstva... a cena vojny. Pokračovanie slávneho románu Duna je viac ako fantasy, viac ako sci-fi: jedinečne výstižná analýza moci a jej dôsledkov pre jednotlivca. Dvanásť rokov po tom, čo pokoril Harkonnenovcov, vládne Paul Atreides ako imperátor celému známemu vesmíru. No jeho víťazstvo má obrovské následky.
Púštna planéta Arrakis je jediným miestom, kde možno nájsť vzácne korenie, ktoré predlžuje ľuďom život a zároveň ich obdarúva výnimočnými psychickými schopnosťami. Na pozadí tohto neľútostného a drsného sveta sa rozohráva komplikovaný boj o moc medzi znepriatelenými veľkorodmi, ktoré by rady náleziská na Arrakise ovládali.
Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad'dib, je absolutním pánem světa - a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonili novému spasiteli a jeho sestře Alii.
Šestidílná sága Duna amerického spisovatele Franka Herberta je jedním z nejúžasnějších eposů science fiction a po celém světě se již prodaly miliony výtisků. Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody.
Několikrát zfilmované a oceňované kultovní dílo sci-fi vypráví o mocenských bojích uvnitř vesmírného Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis, zdroje vzácného koření, které prodlužuje lidský život, zlepšuje zdraví a poskytuje uživateli zvláštní psychické schopnosti. V roce 10 191 vládne galaktickému impériu padišáh imperátor Shaddam Corrino IV.
Příběh pouštní planety Arrakis a zároveň nejslavnější sci-fi sága všech dob pokračuje čtvrtým dílem. Voda a velký ekologický plán proměnily tvářnost planety: v nekonečných dunách vyrostly sametově zelené oázy lesa! Boj o zázračné koření a o moc nad známou částí vesmíru však nijak nepolevuje.
Kultovní SF sága Duny, kterou mnozí znají z některé její filmové adaptace, se rodila nesnadno. Její první díl, román Duna, který později proslavil jednoho z dnes již klasiků SF literatury, Franka Herberta, vyšel v roce 1963 v časopise Analog pod názvem Svět Duny. Tehdy vyšla ovšem jen jeho část.
Pátý díl slavné ságy o písečné planetě líčí boj o planetu Arrakis, o zázračné koření a především o moc nad celou známou částí vesmíru, který nabývá na síle. Kromě Atreidů a Harkonnenů je jednou z hlavních figur ve hře "ghola" Duncan Idaho.
Třetí díl ságy nás zavádí do doby, kdy Paul Atreides, spasitel Duny, mizí v poušti. Za sebou zanechává Arrakis tak, jak si ji představoval - i nepředstavoval. V bezútěšné poušti se objevuje stále víc zeleně - ale také kněžské byrokracie, která se ohání jeho jménem. Fremenský džihád se žene vesmírem jako krvavý požár.
Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad'dib, je absolutním pánem světa - a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonili novému spasiteli a jeho sestře Alii.
Kultovní SF sága Duna, kterou mnozí znají z některé její filmové adaptace, se rodila nesnadno. Její první díl, román Duna, který později proslavil jednoho z dnes již klasiků SF literatury, Franka Herberta, vyšel v roce 1963 v časopise Analog pod názvem Svět Duny, ovšem jen jeho část.
Klasický Herbertův román opět dokazuje jeho mimořádnou schopnost nenechat děj jen tak plynout, ale domýšlet důsledky událostí a učiněných rozhodnutí. Přelidněný svět usilovně hledá nové životní prostory a proto jsou divoká území zbavována nenasytného hmyzu, který je činí neobyvatelnými.
Příběh pouštní planety Arrakis a zároveň nejslavnější sci-fi sága všech dob pokračuje čtvrtým dílem. Voda a velký ekologický plán proměnily tvářnost planety: v nekonečných dunách vyrostly sametově zelené oázy lesa! Boj o zázračné koření a o moc nad známou částí vesmíru však nijak nepolevuje.
Šestý, poslední díl, uzavírající ságu o Duně, jejímž autorem je dnes již klasik SF literatury Frank Herbert (1920-1986), je barvitým obrazem konfliktu dvou řádů na ústřední planetě Bene Gesseritu Kapitule s bohatým dějem a hlubokým filozofickým podtextem.
V Experimentu Dosadi vrací autor čtenáře do mezihvězdné civilizace, kterou představil v Mučené hvězdě.
Santarožská bariéra patří bezesporu mezi autorova mistrovská díla, svým napětím a atmosférou patrně převyšuje i slavnou Dunu. Santaroga není jen prosperující farmářskou komunitou. Něčím se liší - vymizela zde zločinnost, nejsou zde domy na prodej ani k pronajmutí, nikdo se z ní nikdy nevystěhoval, údolí je zcela soběstačné.
Lidé jsou nesmrtelní. Proto jen vybraní jedinci se mohou reprodukovat, a to jen umělou cestou. Zákon z roku 10927 jasně říká, že rodiče mohou být přítomni při genetických úpravách svých pohlavních buněk, ale nikoho to moc nezajímá. Teprve Lizbeth a Harvey se rozhodnou zákona využít, a vidí, jak dr.
Entomolog Nils Hellstrom se pouští do realizace svého Projektu 40, který považuje za vyvrcholení svých pokusů s chováním hmyzu. Buduje lidský úl, v němž se bude jeho 50 000 obyvatel řídit pravidly panujícími ve skutečném hmyzím společenství.
