V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Od vydání posledního domácího uceleného zpracování tématu se výrazně posunul stav poznání jednotlivých lokalit, přičemž badatelé učinili řadu zásadních objevů.
Závěrečný třetí svazek Hradních kaplí pojednává především o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, byť panovník tehdy definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka. Jedinou velkou realizací se tak stala kaple na Křivoklátě, kterou inicioval Vladislav Jagellonský.
Druhý svazek Hradních kaplí se věnuje převážně 14. a počátku 15. století, tedy době lucemburské. V předešlém svazku jsme se měli možnost seznámit s kaplemi ze 12. a především pak ze 13. století, které ve většině případů vznikly na královských hradech. Ve 14.
Architektonický, umělecký a funkční vývoj hradních kaplí představuje mimořádně zajímavé téma, které dosud nebylo souhrnně zpracováno. Řada dochovaných hradních kaplí přitom poskytuje nebývale kvalitní ukázky středověké (nejen) sakrální architektury. Kaple byla často chápána jako velmi prestižní záležitost, jež reprezentovala vlastníka hradu.
Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů doby Václavovy.