V iniciačním vyprávění slavného francouzského (a u nás velmi oblíbeného) autora sledujeme, jak tesař Alí ibn Hišám po smrti svých nejbližších prochází od setkání k setkání, a aniž by o tom věděl, postupuje až k nejvyššímu stupni hierarchie, která se zdá spojovat šíitský tradiční imámismus a rytířstvo vznešené lásky.
Příběh opičáka Suna je úhelným bodem taoismu, buddhismu a zenu. Zároveň přísně sleduje schéma individuace v klasickém smyslu Jungovy analytické psychologie. První část příběhu je dobýváním světa a druhá část ovládnutím sebe. Teprve když oba jsou dovršeny, dospíváme k moudrosti a jsme schopni ji předat světu.
Hadí píseň vypráví o zbloudění lidské duše, jejím únosu démony a o Mistru, který se vydá ji hledat a spasit na „cestách střežených anděly“, což nakonec přináší obohacení a spásu pro oba.
V dobách dávno minulých, kolem roku 1580, žil v Budyšíně člověk, který se musel zabývat mnohem více smrtí nežli životem... Tak začíná tento proslulý román neméně proslulého autora "Hadí písně", román o cestě a zasvěcení na pozadí tajemného středověkého světa víry a mystiky.
