Kniha je ukázkou humanistického přístupu k psychoterapii. Autorka teoreticky vychází ze Sullivanovy varianty psychoanalytického léčení, ale její osobní přístup je ovlivněn především dlouhodobou prací s duševně vážně nemocnými pacienty, kde je nutno počítat s daleko nižším prahem úzkosti než u běžných neurotiků.