Kniha Proust a znaky dobře ilustruje Deleuzovu definici filosofie jako tvoření pojmů. Deleuze v ní vytváří pojmy filosofické a současně proustovské. Pracuje s nimi v systému, který je blízký Proustovu Hledání, objevně popisuje proustovské universum a odkrývá vnitřní linie Proustova díla, v nichž se dílo samo přesahuje a rozvíjí k jiným dílům a jiným autorům.
Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období.
Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života.
Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy uspořádání světa, jako jsou například otázky duše, Boha, potenciality, singularity či mnohosti.
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech. Představují nedocenitelný vstup do jinak myšlenkově značně náročných knih tohoto francouzského filosofa, věnovaných nejen filosofii (Hume, Nietzsche, Bergson aj.
Jak definuje Foucault vidění a mluvení, aby stanovil nové chápání pojmu vědění? Čím je výpověď v diferenci vzhledem ke slovům, větám a tvrzením? Jak definuje vztahy sil, aby stanovil nové pojetí moci? Proč je třeba třetí osy pro „překročení linie“? Co je touto foucaultovskou linií vnějšku? Jaký je její politický, literární a filosofický smysl?