Kniha je bezprostředním svědectví Heinricha Harrera (narozen roku 1912) o letech strávených v Tibetu. V roce 1939 byl členem horolezecké expedice na Nangá Parbat a krátce po vypuknutí druhé světové války byl internován v britském zajateckém táboře poblíž Karáčí, z něhož se mu podařilo uprchnout.
Eiger. Jméno této hory vyvolává u zasvěcených představu zrádných ledových polí, heroických lidských výkonů i tragédií. Ze všech evropských vrcholů je to ten nejobávanější a zdolání Eigerwandu, jeho severní stěny, patří mezi nejobdivovanější horolezecké výkony!
