Na 50. léta minulého století Ingmar Bergman vzpomínal jako na nejšťastnější období svého života. Strávil je převážně v jihošvédském Malmö, kde působil jako režisér a umělecký šéf Městského divadla. Zde také uvedl hry, obsažené v této knize povídek: Večer kejklířů, Úsměvy letní noci a Tvář.
Lahôdka z pera kultivovaného Švéda, ktorý je legendou svetového filmu. Spoveď je príbehom ženy, ktorú neuspokojí manželstvo s kňazom a hľadá slobodu vo vzťahu k mladšiemu mužovi. Nie je to však iba príbeh o slobode, nezávislosti a voľnosti, ale aj príbeh o strachu zo zodpovednosti, o snahe byť nezávislou za akúkoľvek cenu, o rôznych druhoch lásky.