Přelom čtrnáctého a patnáctého století byl obdobím obrovských zmatků. Po výrazném Karlu IV. nastoupil na český i německý trůn jeho neprůbojný syn Václav. Šlechta zvedala hlavu, Václavův bratr Zikmund zatoužil po koruně. Církví zmítalo papežské schizma a klér, místo aby se staral o věřící, toužil jen po bohatství a moci.