Autorova druhá kniha navazuje na úspěšnou autobiografickou prvotinu Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky (2011). I tentokrát své vyprávění otvírá poválečnými příběhy, kterými reflektuje chaos a nezákonnosti té doby. Životní epizodu v subkultuře pásků reprezentuje vyprávění o hledání prvních zaměstnání.
Padesátá léta v Československu, to nebyly jen pracovní tábory a politické procesy, ale také všední život. A právě zdánlivě všední pěnu dní v této knize její autor živě popisuje. První svazek jeho memoárů je vzpomínkou na dětství a mládí v Praze čtyřicátých a padesátých let. Jednotlivé události autor popisuje barvitě, ale realisticky.