Kniha Duše a sebevražda jungiánského psychoterapeuta Jamese Hillmana je brilantní studií o vzájemné provázanosti života a smrti. Přináší nové, neobyčejně podnětné pohledy nejen na problém smrti i sebevraždy, ale i na základní metodologické problémy moderní psychoterapie, a to ve vyhraněné konfrontaci medicínského a ryze analytického přístupu k tomuto fenoménu.
Po klasicích Sigmundu Freudovi a C. G. Jungovi přichází James Hillman s originálním pohledem na sny a práci s nimi. Vychází z klasických teorií, ale netradičně je obohacuje o nový přístup čerpající z poetiky mytologie. Spojuje sny zejména s temnou stránkou duše, s jejími představami a stíny, s obrazy smrti.
Tato kniha pojednává o utváření duše. Pokouším se v ní vytvořit psychologii duše, napsat esej obsahující novou vizi psychologie z hlediska duše. Jde tudíž o knihu staromódní i radikálně novátorskou, protože se vrací ke klasickým pojetím duše, zároveň však prosazuje myšlenky, o nichž současná psychologie ještě ani nezačala přemýšlet.
Dvě průkopnické eseje známého psychologa Jamese Hillmana (1926-2011) posouvají archetypální psychologii novým směrem: ke světu. Ukazují nám, že k tomu, aby se obnovila imaginativní síla srdce a jeho odvaha, musíme duši světa obsažené ve všech věcech věnovat stejnou pozornost jako duši lidské.
