Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu.
Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství geometrických stylů rané doby železné v Evropě a severní Eurasii, ve vztahu k egyptským a předovýchodním civilizacím: období od 13. do 8. století př. Kr., tzv.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Zároveň chce být knížkou, která vede k hlubšímu zamyšlení nad běžnými mechanizovanými postoji v dnešním myšlení, usiluje o podněty, aby se myšlení stalo méně strnulým.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem knížky Vznik Evropy, jejímž autorem je Jan Bouzek, je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu, jak se rozvíjelo povědomí o ní a jak se vytvářela její kulturně-politická entita od pravěku do počátku středověku.
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak.
Novější knihy o keltském období v dějinách českých zemí (už ne Československa, jako tomu bývalo dříve, ba dokonce dnes už často zvlášť pro Čechy a Moravu) neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí.
Kniha se snaží ukázat, jak je možné se domluvit i s lidmi velmi rozdílného původu, kteří pocházejí z nejrůznějších kulturních zázemí, a preferují tudíž odlišné způsoby myšlení. Vzájemná domluva je možná kdekoli na světě, dáme-li si ovšem pozor i na své vlastní jednání a chování.
Tato publikace se snaží blíže osvětlit některé aspekty pravěkého vývoje, tedy „obecných, hlubších dějin“, českých zemí. Autor se pokouší postihnout období, jež sahá od počátků lidského osídlení našeho území v paleolitu až do doby, kdy už známe bezpečně jméno jeho obyvatel, Keltů.