Měření času patří k nejstarším lidským intelektuálním činnostem. Postupem doby se měnily i osobní časoměrné přístroje, od prvních kapesních objemných mechanismů po současné náramkové hodinky. Česká republika patří k několika málo zemím na světě, kde se vyrábějí.
Hanuš Holzer (1929–2016) se narodil do dobře situované rodiny, avšak dětství prožil v Terezíně, otec zahynul v Osvětimi. Oč méně se po válce věnoval studiím, o to více času trávil řešením dopravních situací v Praze, podnikal nevídané dálkové jízdy na mopedech, skútrech a motocyklech.
Kniha V soukolí okřídleného šípu vychází už podruhé, obohacená o rozhovor s nejmladším z rodu Hrdličků. Žádný zájemce o historii i současnost motorismu by si neměl nechat ujít mnohdy až neuvěřitelné příběhy Karla Hrdličky, Petra Hrdličky a Martina Hrdličky, otce, syna a vnuka, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou.
Kamilu Lhotákovi bylo pět let, když poprvé spatřil u nádraží v Lánech automobil. Psal se rok 1917 a o osudu malého Kamila bylo rozhodnuto. Budoucí slavný malíř se do strojů na dvou a čtyřech kolech tak zamiloval, že své vášni zůstal věrný po celý život.
První motocyklový závod v Praze byl odstartován 17. května 1903. Kritérium na 25 kilometrů zahájilo bohatou historii motoristických podniků v hlavním městě. Například závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště proslavil Prahu v celé Evropě, jiné se staly legendou, což lze bez nadsázky říct o závodě 1000 mil československých.
Další svazek z edice Zmizelá Praha přináší tentokrát fotografie osobních automobilů a nákladních vozů v ulicích a na náměstích, ve dvorech i na periferii Prahy, a to od přelomu 19. a 20. století až do sedmdesátých let 20. století.
Deník dokumentuje - dost možná bezprostředněji než jiné prameny -, jaké to bývalo jezdit na motocyklu čistě pro radost (a pocit volnosti) v dobách, kdy se závodníci dosud neurčitě prolínali s diváky a kdy dojet v sobotu po práci z Prahy do Plzně bylo dobrodružství podmíněné štěstím a schopností ještě za světla spravit cestou vzniklé závady.