Rodíme se totálně závislí na osobě, která k nám má pozitivní vztah. V nejlepším případě je to naše matka, přítomen je také otec. Vytváří se rodinné zázemí, které je zásadním vtiskem pro naše chápání mezilidských vztahů. Ty hrají významnou roli také v jiném prostředí ve škole, v práci, při volnočasových aktivitách.
Uznávaný zkušený psycholog PhDr. Jan Svoboda připravil více než 60 jednoduchých cvičení, která lze aplikovat během lektorské činnosti, stejně jako během výuky žáků od 12 let. Cílem je získat náhled a osobní zkušenost s praktickými dopady zásadních témat lidského života.
Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.
Projevy agrese, nezvládané emoce vyjadřující spíše negativní postoje, mohou být samozřejmě důsledkem mnoha jiných příčin a nejspíše bývají důsledkem jejich kombinace. Cílem knihy je předat čtenáři podstatné a výzkumy získané informace o současných dětech, a to v souvislosti s řešením situací, které běžně nastávají.
Narůstající počet poradenských pracovišť určených k řešení problémů dětí, dospívajících i dospělých, vyžaduje značné množství odborníků zvládajících vedení poradenského dialogu a poradenských skupin, které jsou vedeny jiným cílem, než dialogy a skupiny psychoterapeutické.
Dílo fotografa Jana Svobody (1934-1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy.
