Jaroslav Havlíček neměl smysl pro romantičnost, vždy ho přitahoval jen člověk chybující a nikoli dokonalý, poněvadž jen takový je opravdu lidský. Byl neotřesně přesvědčený pesimistický fatalista. Věřil však i ve vůli, proti osudu třeba beznadějnou, zrovna proto však i ve svém pádu velkou.
Od Jaroslava Havlíčka zná snad každý Petrolejové lampy knihu a pochopitelně film s uhrančivým Petrem Čepkem, většina zná Helimadoe, také spíš tu zfilmovanou. Muže sedmi sester málokdo. „Největší a nejsložitější vtip! Slavný vtip! Aprílový vtip! Erotický vtip!“ (Vyvolával jako párky na nádraží.) „Obětavý vtip! Válečný vtip!
Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.
Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává.
