Kniha vychází jak ze stejnojmenného dokumentárního cyklu, tak i z autorova života a jeho osobních zkušeností s úzkostmi, depresemi, psychoterapií, ale také s hospitalizací v psychiatrické nemocnici, stigmatizací a opakovanými pokusy o návrat do běžného života.
Autor vychází z letité osobní zkušenosti s jednou z úzkostných poruch a z poznání, že destigmatizace lidí trpících duševním onemocněním je procesem, závislým na kvalitě informací, které se k nemocnému a jeho okolí dostanou. Autorem není psychiatr, nýbrž novinář, který se o vlastní zkušenosti s úzkostnými stavy nebojí otevřeně hovořit.
