V posledním desetiletí došlo v oblasti zobrazovacích metod k revolučnímu posunu ve způsobu zobrazení lidského těla. Zprvu velmi rigidní metody skenování založené na sekvenčním zobrazení v širokých vrstvách se změnily na dynamickou metodu, která se v současnosti dá využít k diagnostice téměř jakéhokoliv patologického procesu.
