V reportážích ze srpna 1934 popsal Jiří Hejda změny, kterými procházelo Německo po nástupu nacistů a zejména po tzv. Noci dlouhých nožů. O rok později, v roce 1935, pak mapoval situaci v Československém pohraničí, které se potýkalo se značnými ekonomickými problémy. Při psaní reportáží vycházel Jiří Hejda z osobních zážitků a rozhovorů.
Román Útěk patří k základním dílům české vězeňské prózy. Nyní vychází poprvé v necenzurované podobě, doplněný o studie, jež přibližují Hejdovu vězeňskou zkušenost a rozebírají román v jeho historických a literárních souvislostech.
Druhý svazek spisů Jiřího Hejdy přináší 10 sonetových věnců (150 sonetů), které autor po paměti skládal v komunistických věznicích, kam jej na doživotí poslal rozsudek v procesu s dr. Horákovou . "Je to dílo jímavé, drásavé, emocionálně nesmírně silné; je to to ojedinělá básnická výpověď o tragické kapitole českých dějin.