První svazek dvoudílné práce sleduje dobu mládí a vzestupu Korsičana, který se stal Francouzem, vyhnaným z rodného ostrova těmi, kteří chtěli jeho samostatnost. Generálské epolety si Napoleon Bonaparte vysloužil dobytím Toulonu, velení armádě v Itálii potlačením pokusu o roajalistický převrat v Paříži a roku 1796 zahájil své první vítězné tažení.
Vzpomínky vojáka císařské gardy na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812.
První svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na tetralogii Rytířské bitvy a osudy rokem 1526 a bitvou u Moháče, v níž zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský.
Začíná posledním bojem Rolanda, pokračuje bitvou u Hastingsu, v níž Vilém Bastard dobyl Anglii, skrze osudy Bohemunda z Tarenta i Godefroye z Bouillonu popisuje bitvy u Antiochie, Dorylaea či dobytí Jeruzaléma.
Zahrnuje dlouhé období od válek dynastie Flaviovců po roce 69 až po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Jedná se o nesmírné množství bitev a tažení římských císařů i jejich vojevůdců, o krvavé boje se sousedními Peršany, s tzv. barbary i o vnitřní války, v nichž se jeden císař snažil svrhnout druhého.
Příběh tažení 1806–1807, v němž se Napoleon hnal za přeludem, který byl nejspíš jeho největší chybou. Válka císaře Francouzů s nesmiřitelným protivníkem, s Ruskem Alexandra I. Velké bitvy u Gołyminu, Pułtusku, Preussisch Eylau, Heilsbergu a Friedlandu. Utrpení v blátě, mrazu, vedru i prachu a hrdinství bez hranic.
Tentokrát věnovaný událostem od Caesarovy smrti do poslední čtvrtiny 1. století našeho letopočtu. Jde zde o válku Octaviána a Marca Antonia s Brutem a Cassiem, Caesarovými vrahy, která skončila bitvou u Pharsalu, o války druhého triumvirátu a jeho rozpad, po němž následoval boj, který skončil námořní bitvou u Actia.
Paměti Karla Johanna von Grueber důstojníka rakouských kyrysníků a bavorských švališerů v letech napoleonských válek Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.
Caesarovy legie jsou třetím svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaným poměrně krátkému, leč bitvami a klíčovými událostmi nabitému úseku římských vojenských dějin, tomu nejproslulejšímu, a přece neznámému.
Cinkot postrojů, pára od nozder, vrzání sedel, přehlušené svistem tasených šavlí či palašů, rozjezd a sílící dunění kopyt, jak koně přecházejí z klusu do cvalu.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatem v Malé Asii a s invazí
Dvoudenní střetnutí v severovýchodním prostoru Severního moře, kterému Britové říkají bitva u Jutska a Němci bitva u Skagerraku, se odehrálo v posledních květnových dnech roku 1916 a stalo se až do bojů v Tichomoří v letech 2. světové války největším střetem hladinových válečných lodí všech dob. Osm stran bar. příl.
Kniha o vojenské historii antického Říma, plná příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě, strádání i vlastnostech pravých římských vojáků…
Nový pohled na tažení roku 1805 s bitvami u Wertingenu, Haslachu, Elchingenu a Ulmu, Kutuzovovým ústupem po Dunaji, bitvami u Dürnsteinu a Schöngrabernu, válkou v Itálii a triumfálním francouzským vítězstvím nad rusko-rakouskou armádou v Bitvě tří císařů 2. prosince 1805 u Slavkova, kterou zná svět pod německým jménem Austerlitz.
Jiří Kovařík je autorem knihy Ludvík XIV. Život, doba a války krále Slunce. Ludvíka XIV. vnímáme obecně jako okázalého absolutního monarchu a despotu, řídícího Francii podle své vůle i rozmaru. Pokud jde o politiku, je to válkychtivý a dobyvačný král. Tak vypadá pokřivený obraz, poplatný republikánské historiografii 19. stol.
Napoleon v Rusku s podtitulem Zkáza Velké armády je druhým a závěrečným svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězstvím porážku, která předznamenala jeho pád.
Příběh epické cesty 2. Tichooceánské eskadry přes půlku světa a její zkázy v jedné z největších námořních bitev hladinových lodí, svedené v květnu 1905 admirály Rožestvenským a Tógóem nedaleko japonských břehů.
Kniha Napoleon v Rusku je prvním svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězství porážku, která předznamenala jeho pád.
Válka Řeků s Peršany, první v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací, ožívá v této knize v plné šíři, počínaje představením obou soupeřů, perských králů Dareia a Xerxa na jedné a hlavních řeckých protagonistů, Athén i Sparty, na druhé straně.
Mušketýr je formou literatury faktu napsaným životopisem Charlese de Batz de Castelmore, hraběte d´Artagnan, hrdiny, z něhož pak Alexandre Dumas učinil hlavní postavu Tří mušketýrů.