Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva.
Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli.
Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé.
Kniha Kronika protektorátu zachycuje den po dni události ve státní správě, odboji či kultuře. Kronikovou formou – přesné datum a stručný popis určité události – zaprvé nabízí přehled o tom, co se tehdy událo.
Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti.
Co všechno bychom mohli vědět o Leninovi, ale interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pevné a neměnné, nám to nedovolí. Kniha oceňovaného autora a svérázného interpreta mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností všedních i svátečních dnů jednoho revolucionáře.
Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí.
Průvodce zavede čtenáře na známá i méně známá místa spojená s útoky henleinovců a Freikorpsu na československé bezpečnostní složky i civilisty na podzim roku 1938. Stranou pozornosti autora nezůstala ani činnost polských diverzních jednotek a polské armády proti Těšínsku, Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Hodnotit je a detailně zkoumat je však možné až s dostatečným odstupem.
Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil.
Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem, páchaným na nevinných obětech. Průvodce zachycuje období od roku 1948 do počátku 60. let minulého století.
Kniha oceňovaného autora mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pro nás často pevné a neměnné.
Kniha koncipovaná jako historický průvodce zavede čtenáře na místa spojená s komunistickou represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři,
Kniha zavede zájemce na místa konspiračních schůzek odbojářů, do bytů rodin podporovatelů parašutistů, připravujících atentát na Reinharda Heydricha, do kanceláří krycích firem Sicherheitsdienstu, do tajné porodnice, zřízené gestapem, na místa, kde trpěli pražští židé, do podzemí, kde nacisté připravovali výstavbu podzemních továren, do sálů, kde se
Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy?
Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil.
V knize navštívíme místa spojená s životem, odbojovou činností a především útěkem členů odbojové skupiny bratří Mašínů do Západního Berlína. Ať už si myslíme o třetím odboji cokoli, je nesporné, že tento útěk je jedním z největších příběhů studené války.
Publikace provede čtenáře po místech spojených s legendární odbojovou organizací Tři králové. Navštíví místa, na kterých připravovali výbušniny a ilegálně vysílali Josef Mašín, Václav Morávek a Josef Balabán, ale také řada jejich spolupracovníků.
Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.
Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky.
