Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije.
Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije.
Tento neuveriteľný, ale kruto skutočný príbeh je desivým svedectvom Věry Sosnarovej, ktorá bola v roku 1945 deportovaná ako štrnásťročná spolu so svojou deväťročnou sestrou Naďou a ich matkou z Brna do Sovietskeho zväzu. V gulagoch na Sibíri prežívajú hrôzy stalinského teroru.
Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije.
Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije.
Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli.
Karel Sabina sám sebe považoval za dítě z konce napoleonských časů. Karel Sabina věřil, že jeho otcem byl polských šlechtic, který tajně přispíval na jeho výchovu a vzdělání rodině pražského zedníka.
Historický román o habsburském císaři Josefu II. Pro svou lásku k operní pěvkyni se odvážil činů, které mu přinesly více štěstí, než když jako panovník řešil neřešitelné.
Historický román o stavbě Karlštejna vypráví císařův písař Ota z Krondlů. Jako dvořan s kněžským svěcením vyhotovoval tajné listiny a měl i jiná poslání: zjistit, kdo vynáší z císařské rady a proč inkvizice intrikuje proti dvornímu malíři Theodorikovi, který vyzdobil karlštejnskou kapli svatého Kříže sto třiceti obrazy.