Jiří Suchý se rozhodl napravit povědomí o své tvůrčí činnosti. Třebaže je na jeho kontě několik stovek skladeb jím složených, většina národa jej bere především jako interpreta a autora textů. Rozhodl se proto upozornit na některé vlastní skladby pod anglickým překladem svého jména.
Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru.
Knížka Jiřího Suchého Klaun si povídá s Bohem vyvolala okamžitě po vydání mimořádný zájem čtenářů a autor obdržel celou řadu ohlasů. Po několika letech se Jiří Suchý k tématu vrací a zpracoval řadu svých postřehů do volného pokračování s názvem Klaun to zkouší znovu.
Jiří Suchý má být jako správný čítankový klasik a národní poklad řádně zmapovaný. Jeho všestranná tvorba je k dispozici na nepřeberném množství audiovizuálních nosičů, které průběžně doplňuje divadlo Semafor a především z archivních podkladů Lukáš Berný.
Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru.
V roce 2011 pod názvem "Semafor… léta šedesátá" vydal Supraphon komplet 11CD, jenž zmapoval tvorbu Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra od vzniku legendárního divadla. Na něj navázal v roce 2012 další velký komplet, tentokrát 12CD, s příznačným názvem "Semafor… léta 70. a 80.," který zachytil průřez dílem tvůrců divadla Semafor v letech normalizace.
Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru.
Básnická sbírka Jiřího Suchého, jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury, je nesporným přínosem pro současnou českou literaturu.
Rozhlasové vzpomínky herce, zpěváka, textaře, spisovatele a zakladatele divadla Semafor. V životním příběhu Jiřího Suchého je obsaženo vše, čím rozkvetla česká divadla malých forem, i to, jak v 70. a 80. letech 20.
Předkládaný text navazuje na publikaci Sportovní výkon a trénink ve vyšší nadmořské výšce, kterou před ZOH 2002 v Salt Lake City vydal v roce 1999 ČOV. Od té doby nejenže váha pobytu a tréninku ve vyšší nadmořské výšce v přípravě řady sportů podstatně vzrostla, ale přibyly také nové poznatky.
Využití hypoxie a hyperoxie ve sportovním tréninku Využívání vyšší nadmořské výšky je považováno za jednu z hlavních možností zvyšování limitní výkonnosti ve sportu. Třítýdenní pobyty ve vyšší nadmořské výšce tradičně patří k standardním způsobům jejího zařazování do tréninkového procesu.
Předkládaná publikace se zabývá problematikou komplexní evidence, zpracování a následného vyhodnocování tréninkového procesu na příkladu vytrvalostních vícebojů a kolektivní hry. Evidence tréninkového procesu je nedílnou součástí jeho řízení, která umožňuje analýzu, hodnocení efektu a operativní změny u plánování.
Zdá se mi že jsem rohožka Ležím na prahu pivnice A noc je nahá černoška A sen je zvadlá kytice Písňové texty Jiřího Suchého působí naprosto přirozeně, až s jakousi suverénní lehkostí. Tato jejich vlastnost je však dána především tím, že autor mistrně ovládl jazyk, verš i téma.
Vzpomínky legendárního jazzmana a kapelníka Semaforu převyprávěné neméně legendárním Jiřím Suchým. Příběhy, jejichž postavami jsou především známí čeští hudebníci, s neopakovatelnou směsí humoru i nostalgie zachycují dobu od konce války až po současnost.
Osmnáctý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého se zabývá autorovou televizní tvorbou. Obsahuje dochované scénáře včetně nerealizovaných a také několik scénářů nedochovaných, které autor specielně pro toto vydání znovu napsal podle videozáznamů.
Dvacátý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého bezprostředně navazuje na předchozí "rozhlasový" díl.
Historie filmování Jiřího Suchého se od roku 1989 týká pouze jeho vlastní produkce, filmů povětšinou krátkých, natáčených vesměs v amatérských podmínkách. Na úvod tohoto svazku je proto zařazena studie Perplex aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu, která leccos vysvětluje.
Patnáctý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého obsahuje autorovy scénické texty, uvedené na jeviště Semaforu v letech 1997 až 2002. Tím se uzavírá osmisvazková řada, která poskytla čtenáři přehled divadelní tvorby Jiřího Suchého. Následující svazky Encyklopedie se budou věnovat autorově tvorbě pro film, televizi a rozhlas.
Šestnáctý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého se soustřeďuje především na filmové náměty a scénáře, realizované v letech 1964-1988. Z prací nerealizovaných obsahuje texty literárně dokončené, dovedené do těsně předvýrobního stavu.
Čtrnáctý svazek Encyklopedie Jiřího Suchého obsahuje autorovy scénické texty, uvedené na jeviště v letech 1990 až 1996, mapuje tedy složité, roztěkané, euforické. Divadlo během něj přislo o domovskou scénu, uchýlilo se nejprve do Divadla K a poté do zkušebny Hudebního divadla v Karlíně, bojovalo o svůj nový profil i o existenci.