Štyri eseje významného nemeckého filozofa Josefa Piepera (1904 – 1997) Celistvé vzdelanie (1933/35), Je „hrdinstvo“ stále aktuálne? (1973), Aktuálnosť kardinálnych cností: rozumnosť, spravodlivosť, statočnosť, umiernenosť (1974) a Čo je to šťastie?
Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Co to ovšem znamená být šťastný? Co nás činí šťastnými? A existuje něco jako nejvyšší štěstí?
Má dnes ještě smysl hovořit o víře, o naději, o lásce? Lze ještě pod nánosy nejrůznějších karikatur, banalit a klišé najít pravý význam těchto slov?